Pražské povstání v roce 1945

06.05.2018

Včera proběhla vzpomínková akce na oběti Pražského povstání v květnu 1945. Vedou se dodnes spory o tom, zda bylo toto povstání potřeba či nikoliv. Nabízíme vám pohledy obou stran barikády.

Pražské povstání

Pražské povstání vyvrcholilo od 5. května do 9. května roku 1945. Zapojily se desetitisíce lidí, a to nejen v Praze, ale i v ostatních městech a vesnicích po Čechách. Toto povstání má na svědomí desítku tisíc českých životů. Čest jejich památce!

Pražské povstání bylo opodstatněné

Podle zastánců oficiální historie bylo Pražské povstání opodstatněné. Zdůrazňuje se význam tvrdých bojů o Český rozhlas, který byl jediným svobodným rozhlasem, jenž nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích. Dalším důvodem, proč bylo Pražské povstání opodstatněné, je údajný plán německých vojsk generála Ferdinanda Schörnera na zničení podstatné části historické Prahy. Posledním důvodem, který zde zmíníme, je láska k vlasti a odvážnost Čechů, kteří se dokázali spojit a postavit nepříteli ve jménu svobody.

Pražské povstání bylo zbytečným krveprolitím

Podle zastánců teorie o zbytečnosti povstání se dalo předejít ztrátě českých životů, kdyby se počkalo na Rudou armádu. Jedním z důvodů, kterým argumentují, je ten, že Němci se chtěli rychle dostat do Bavorska, aby mohli "padnout" do rukou Američanů, nikoliv Rusů, nešlo jim o to zničit Prahu. Německé vedení nabízelo kapitulaci, pokud jim bude umožněno odejít z Prahy, což se nakonec opravdu stalo.

Šokující teorie navíc

Podle některých lidí bylo (nejen) Pražské povstání výsledkem české propagandy, která měla za úkol z Čechů, kteří dobře vycházeli s Němci za Protektorátu, vytvořit pro svět očividné "spojence", nikoliv "kolaboranty". Tuto propagandu zajišťoval mj. Český rozhlas, který tak dlouho "vymýval" Čechům mozky, až se vzbouřili a došlo na toto povstání.

Ke včerejší akci

Včerejší akci u budovy Českého rozhlasu mj. promluvili předseda Senátu Milan Štěch, ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, slovenský velvyslanec Peter Weiss a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Podle Štěcha naplnil tehdy rozhlas veřejnoprávnost, je podle něj naprosto nutné veřejnoprávní média zachovat a chránit.